Jdi na obsah Jdi na menu
 


POLITICKÝ ZPRAVODAJ – ANNAPOLIS

Obrazek

26. listopadu 2007 se sešli v marylandském Annapolisu představitelé Izraele a Palestinské autonomie se svým hostitelem prezidentem Georgem Bushem. Na půdě věhlasné námořní akademie se měli pokusit o obnovení mírových rozhovorů, které povedou k jedinému možnému řešení současného konfliktu – k vytvoření suverénního a demokratického státu Palestina. Tento den se sešli izraelský premiér Ehud Olmert a palestinský prezident Mahmúd Abbás k bilaterálním rozhovorům s prezidentem Busem a večer uvítala hosty ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová u slavnostní večeře. Konference, jíž se zúčastnilo rekordních 44 subjektů, tj. států a mezinárodních organizací, byla oficiálně zahájena v úterý 27. listopadu, kdy se konala hlavní jednání všech představitelů. Třetí den byla konference ukončena, a přestože již někteří aktéři cestovali domů, Olmert, Abbás a Bush se sešli k dalšímu jednání.

Dokument, na kterém se Olmert s Abbásem shodli, byl pro někoho zklamáním a pro jiné příjemným překvapením. Rozhodně je však závazkem k pokračujícím jednáním a je jasným důkazem, že oba představitelé jsou ochotni přistoupit na kompromisy, protože po míru touží všichni. Ačkoli se to někomu může zdát málo, tento fakt zdaleka není samozřejmostí, jak neopomenul ani prezident Bush ve svém úterním projevu:Je to správný čas především proto, že Palestinci a Izraelci mají představitele, kteří jsou odhodlaní dosáhnout míru. Prezident Abbás usiluje o dovršení úsilí svého lidu po státnosti, cti a bezpečí.

Prezident Abbás rozumí, že se Palestinský stát nezrodí z teroru a že terorismus je jediný nepřítel,který stojí v cestě samostatnému státu. Za druhé je správný čas proto, protože se odehrává bitva o budoucnost Blízkého východu – nesmíme přenechat vítězství extremistům.

(George Bush, prezident USA, 27. listopadu 2007, Annapolis, Maryland)

Zásadní body dokumentu jsou tyto:

- zahájení okamžitých bilaterálních jednání za účelem dosažení mírové smlouvy

- snaha o uzavření smlouvy do konce roku 2008

- ustavení tzv. řídící komise vedené představiteli delegací obou stran

- řídící komise připraví společný pracovní plán a ustaví vyjednávací týmy, které

se zaměří na všechny sporné body, a bude na tyto týmy dohlížet

- první zasedání řídící komise se bude konat 12. prosince 2007

- prezident Abbás a premiér Olmert se budou i nadále setkávat v obtýdenních

intervalech

Dále se strany shodly na urychlené implementaci povinností vyplývajících z tzv. cestovní mapy, tj. dokumentu, který vypracoval Kvartet ke dni 30. dubna 2003.

A jak dál?

Další nadějí konference bylo případné vylepšení vztahů Izraele s některými ostatními arabskými státy. Již jejich přítomnost vyjádřila zájem na vyřešení konfliktu, což je pro úspěch mírových snah zcela klíčové. Prezident Bush přednesl ve svém projevu důležité poselství:

Arabské státy by měly vyjít Izraeli v ústrety a pracovat na normalizaci vztahů. Měly by slovem i skutkem demonstrovat své přesvědčení, že Izrael a jeho lid má své trvalé místo na Blízkém východě.

(George Bush, prezident USA, 27. listopadu 2007, Annapolis, Maryland)

Rovněž izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová se tohoto tématu zhostila ve svém projevu. Dala najevo, že uznání Státu Izrael arabskými sousedy úzce souvisí se vznikem budoucí Palestiny:

„Den 14. května roku 1948, kdy byl založen Stát Izrael, nazýváte vy, moji arabští kolegové, „Nakba“– pohroma. V ten den vyhlásil Izrael svou Deklaraci nezávislosti: „Podáváme ruku všem sousedním zemím a jejich lidu v nabídce míru a dobrého sousedství a vyzýváme je k založení svazků spolupráce a vzájemné pomoci...“. [...] Založte svůj vlastní stát, radujte se z jeho vzniku a my se budeme radovat s vámi, protože pro nás neznamená vytvoření samostatného palestinského státu„Nakbu“ či pohromu, ovšem pouze pokud s jeho vznikem bude slovo „Nakba“ vymazáno z arabského slovníku v souvislosti s Izraelem. […] Normalizace není něco, co vy dáváte a Izrael přijímá. Je to k užitku obou stran.“

(Cipi Livniová, ministryně zahraničí Izraele, 27. listopadu 2007, Annapolis, Maryland)

„Je zřejmé, že to nejobtížnější nás teprve čeká. Možných scénářů budoucího vývoje je

mnoho, ale je důležité radovat se z drobných pokroků a doufat v další, jak vystihl premiér

Olmert v rozhovoru s Gwen Ifillovou pro PBS Online Newshour:

Jsem optimista. Nemůžete být premiérem Izraele, pokud nejste optimista. Musíte jím být. Vždy si připomínám slova Ben-Guriona, které řekl před mnoha lety: „Realista na Blízkém východě je ten, kdo věří na zázraky.“

(Ehud Olmert, premiér Státu Izrael, rozhovor pro PBS, 27. listopadu 2007, Annapolis, Maryland

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář